"

Proč bychom se my, suchozemci, měli vůbec potápět? A kdo je to buddy?

14. 03. 2018 , aktualizace: 16. 03. 2018 Sdílej na Dragonboatsport.cz

Tomáše Blašku asi většina zná z dračích lodí. Málokdo však ví, že Tom je také vášnivý potápěč, instruktor a spolumajitel brněnského potápěčského klubu Direct Ocean. Asi je hodně lidí na světě, kteří by to chtěli někdy zkusit a asi je také hodně těch, kteří jen s obdivem koukají na fotografie či videa prezentující kouzelný svět pod vodou. Ale o čem je potápění doopravdy, na to se musíme zeptat někoho, jako je právě Tom... 

Tome, na úvod jednoduchá, ale zásadní otázka: Proč bychom se my, suchozemci, měli vůbec potápět?

Proč? Třeba proto, že člověk je tvor zvídavý a rád objevuje nepoznané. O potápění a i o jiných sportech se baví jako o „adrenalinových“ sportech, kde všichni považují adrenalin za něco velmi pozitivního a pro sport příznivého. Z mého pohledu je to trošku jinak -adrenalin je totiž „hormon přežití (poslední záchrany) a všechny jeho efekty vedou k jedinému – přežít za každou cenu.

Samotný rozbor toho co adrenalin dělá s tělem je na dlouhé povídání. Já osobně při potápění zažívám jiné pocity, než ty, při kterých adrenalin potřebuji. Pokud bych měl šáhnout k nějakým podobným názvům, tak spíš mé tělo zaplavuje endorfin „hormon štěstí“ a to je to proč člověk hromadu věcí a já mezi ně počítám i sport a obzvlášť potápění dělá.

Tedy pojďme se potápět, ať poznáme pro nás zatím nepoznané prostory naší planety a jsme u toho šťastní.

Co tedy zažije člověk při potápění?

Když budu vycházet z odpovědi na předchozí otázku, tak třeba ten pocit štěstí. Než se však tento pocit pro začátek dostaví, tak jmenujme třeba možnost zažít „stav beztíže“, vidět vodní potvůrky v jejich přirozeném prostředí a ne jen se s nimi potkávat na talíři. Překonávat sám sebe a pocit z toho, že pod vodou nejsme v pro nás přirozeném prostředí. Ale zjednodušeně řečeno, každý si časem najde sám, co ho na potápění bude bavit a proto to bude dělat dál a bude to dělat rád.

Může se každý člověk zažít potápět? Jsou nějaké podmínky pro to, abych mohl onen stav bez tíže zažít?

Potápět se může skoro každý, pokud se budu bavit o věku, tak různé certifikační agentury povolují juniorské kurzy od 10, nebo od 12 let, horní věková hranice není omezena. Druhá podmínka kromě věku je zdravotní stav. Při zahájení kurzu dostane každý zdravotní dotazník, kde odpoví na předem dané otázky formou, ANO – mám toto omezení, nebo Ne – nemám tato omezení. Pokud jsou všechny odpovědi správně zodpovězeny, což je většinou „Ne – nemám toto omezení“, tak je vše v pořádku a nic nebrání tomu začít si užívat svůj první potápěčský kurz.

Pokud však mám nějaké zdravotní omezení, nebo si nejsem jist, zda uvedené podmínky splňuji, ale chci to zkusit? 

Pokud někdo zdravotní omezení má, nebo si není jist, že je u něj vše v pořádku, tak je potřeba navštívit svého lékaře a probrat s ním, zda je tento sport pro něj ten správný. Pokud lékař nazná, že je vše v pořádku, tak nám přinesete potvrzení od lékaře o tom, že je schopen tento kurz absolvovat a dále opět nic nebrání tomu si začít užívat svůj první potápěčský kurz.

Pokud však lékař rozhodne, že váš zdravotní stav neodpovídá tomuto sportu, tak je možnost se začít pod dohledem lékaře zdravotně zlepšovat a v případě úspěšné léčby se za námi do kurzu přidat.

Pokud je zdravotní omezení trvalé, tak vám bohužel tento sport zůstane zapovězen, ale můžete se mu alespoň věnovat jako podpůrný tým pro své kamarády pod vodou a v případě cest za potápěním se věnovat například hladinovému „šnorchlování“.

Rozumím. Všechny podmínky tedy splňuji, můj lékař není oficiálně proti… Jak tedy začít? 

Vůbec první možnost setkání s podvodním světem většinou probíhá na tzv. ponoru na zkoušku. Tyto ponory náš potápěčský klub Direct Ocean dělá jednou měsíčně v chráněném prostoru brněnského bazénu Lužánky. Z celkem velkého počtu účastníků těchto ponorů na zkoušku se stávají následně účastníci základního kurzu potápění. Samotný ponor na zkoušku stojí 600,- Kč. Za tuto cenu získáváte suchou teorii, kde vás naučíme, jak se máte pod vodou chovat a také vás naučíme ovládat potápěčskou výstroj. 

Následně přejedeme k vodě, kde probíhá takzvaná mokrá část kurzu. Což znamená, že se pod osobním dohledem potápěčů profesionálů (divemastři a instruktoři) zanoříte pod hladinu a užijete si svůj první ponor. Z tohoto ponoru nemusí mít nikdo strach, protože váš průvodce pod hladinou nikoho do ničeho nenutí, pouze ho šikovně směřuje k zdárnému cíli. Pokud vás toto seznámení s potápěním zaujme tak, že se rozhodnete stát se členy našeho kurzu, tak vám cenu tohoto ponoru odečteme z ceny kurzu.

Tak OK -  právě jsem zjistil, že bez potápění asi nedokáži žít ( a nechápu, jak jsem mohl bez něj žít doposud 😊) Co následuje po ponorech na zkoušku? 

Pokud se dostanete po ponoru na zkoušku do stavu, že bez potápění nemůžete žít, tak to budeme velmi rádi. Jediné vaše východisko z tohoto stavu je přihlášení do základního kurzu potápění, termíny zahájení těchto kurzů zjistíte například na www.directocean.cz. Následně vyplníte přihlášku a jdeme na to! Potápěčský klub Direct Ocean vyučuje své žáky pod hlavičkou mezinárodní certifikační agentury SDI/TDI a nově také ASTD.

Tome, mohu se potápět libovolně hluboko?

Základní potápěčský kurz OWD opravňuje potápěče k ponorům do 18m s otevřenou vodní hladinou. Pokud se chcete potápět hlouběji, případně se věnovat technickému potápění, musíte získat zkušenosti v dalších pokročilých kurzech. Většina potápěčů absolvuje následně pokročilý kurz AAD, kde už je hloubka na hodnotě 30m.

Pokud se potápěč chce potápět ještě hlouběji, musí absolvovat další kurzy například Deep diver do hloubky 40m, případně technické dekompresní kurzy s hloubkou 45m.

Proč se nemůžeme potápět rovnou do libovolných hloubek?

To  je jednoduchá odpověď. Při ponoru do 18m a velikosti vzduchové láhve 15l není potápěč schopen dříve, než mu dojde vzduch dosáhnout nutnosti dekompresního ponoru, který se učí až v dalších kurzech.

Jak zjistím, kde jsou pro potápění vhodné podmínky? Existuje nějaké fórum, web apod., kde mohu získat doporučení? 

Je více různých možností, klasická první varianta je metoda pokus/omyl, do této kategorie se dají zahrnout i některé informace z málo poctivých přímořských divecter, která se snaží nalákat klienta překrásnou viditelností a množstvím ryb, ne vždy je to však pravda. Pokud chcete mít jistotu, je lepší se spolehnout na osobní doporučení od svých kamarádů – potápěčských kolegů.

Potápěčský klub Direct Oceán sdružuje lidi se zálibou v potápění, cestování a také v dobrém jídle. Tedy kde jinde získat správné informace než u nás :-) 

Tome, Tvé osobní doporučení pro ty, kteří právě čtou tento rozhovor:

Pokud jste sportovního založení a rádi poznáváte pro vás zatím nepoznané, přijďte to zkusit mezi nás, ponor na zkoušku a my jsme tu pro vás.

Pokud něco nezkusíte, nemůžete říct, že to není ono…

Až následně můžete sami hodnotit, zda je to něco čemu se chcete věnovat, nebo si říci, ne toto není sport pro mě.

Důležitá věc co jsem vypozoroval na účastnících kurzů a u ostatních potápěčů je to:

Potápět by se měl ten, kdo se potápět chce a ne ten komu někdo řekl: Já se potápím, tak ty se budeš potápět také!

Přístup takto „dotlačeného“ člověka k potápění se dá rozeznat již při samém začátku kurzů a většinou si tito lidé z potápění neodnášejí ten zmiňovaný pocit štěstí, ale spíš stres a nervozitu.

Takže kdo to chce zkusit, ať se podívá na www.directocean.cz a najde si nebližší termín ponorů na zkoušku, nebo případně rovnou termín zahájení základního kurzu.

Nikdo mě netlačí - opravdu se chci a chci potápět! Co je mně pak odměnou? 

Když jsem se začal potápět já sám, tak jsem netušil, kam se až tento můj koníček rozroste. V tento moment mám certifikaci instruktora technického potápění, mám licenci pro potápění v jeskyních a hromadu dalších kartičekJ Přitom jsem si říkal, hele zkusím to, údajně je to dobrý sport. Mojí odměnou, kromě toho pocitu štěstí je třeba i to, že jsem si našel svého buddyho, se kterým mám jistotu, že pokud se náhodou pod vodou něco nepovede, tak v něm mám svoji rezervu pro záchranu, tedy mám někoho, na koho se mohu maximálně spolehnout, což také dělám.

Případná další odměna je to, že pod vodou nezvoní telefon, je tam krásné ticho, jsem tam jen já a můj buddy. S nikým nemusím nic řešit, prostě si užívám krásy podvodního světa a relaxuji.

Předpokládám, že buddy je potápěčský pes nebo delfín...

To asi zrovna ne :-)) Buddy je potápěčský parťák, tedy druhý potápěč, se kterým jdeš na ponor. Jsou možnosti, že se vždy k někomu přidáš, nebo si časem stejně jako já najdeš svého parťáka a s ním děláš většinu ponorů. Je to člověk, na kterého se musíš umět v případě nutnosti spolehnout, ale také si musíš uvědomit, že stejně tak na tebe bude v případě nutnosti spoléhat on sám. Můj buddy je v posledních letech kamarád Hrach se kterým jsem nadmíru spokojen a nic na tom nemíním měnit :-)

A když nemám svého buddyho? 

Když mám svého buddyho, tak už potřebuji jen čas, chuť a potřebnou výstroj pro ponory. Pokud nemáte vlastní výstroj, tak vám v potápěčském klubu Direct Ocean můžeme i tak pomoci, součástí tohoto klubu je i půjčovna potápěčských potřeb. Dále vám také můžeme kromě zmiňované půjčovny a potápěčské školy nabídnout služby potápěčského obchodu, certifikovaného servisu potápěčských potřeb, plnění vašich lahví vzduchem a služby cestovní agentury.

Značka Direct Ocean je na trhu již od roku 2000 a součástí našeho klubu je dostatečné množství potápěčů profesionálů – instruktorů a divemasterů, dále velké množství normálních potápěčů „rybičkářů“, i technických a jeskyních potápěčů. Řekl bych, že u nás si svého buddyho najde opravdu každý. Potápěčské centrum je ohodnoceno jako pěti hvězdičkové centrum mezinárodní certifikační agentury SDI/TDI.

Rádi vám pomůžeme s prvním krokem do vody a následně budeme vaši hrdí partneři při vašich ponorech a cestách za potápěním.

Ne nadarmo máme v našem klubu zažité heslo

„furt ve vodě“

Teď už asi zbývá dodat jediné, přijďte mezi nás do Direct Ocean!

 

Tome, díky za rozhovor.


Jinde na Dragonboatsport.cz


HLAVNÍ PARTNEŘI